Definice samosprávy

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Právní postavení a úkoly obcí upravuje zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Samosprávné postavení obcí, včetně jejich fungování, je založeno na osobním, územním a ekonomickém základu.

Za občany obce, tedy osoby, které se mohou zapojovat do samosprávy obce, se považují všechny osoby, které mají státní občanství České republiky a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Obec má jedno nebo více katastrálních území.

Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Působnost obce

Působností obce se rozumí právně vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činností, v nichž obec realizuje svoji pravomoc.

Působnost obce se dále dělí na dvě skupiny:

1. Působnost samostatnou, samosprávnou
   Jedná se o věci, které si obec spravuje samostatně. Do skupiny samostatné působnosti jsou zařazeny záležitosti, které se dotýkají v prvé řadě života obyvatel a jejichž význam tento rámec nepřesahuje. Samostatná působnost neznamená libovůli obce a jejích orgánů. Možnost obce "samostatně" řešit své záležitosti je třeba neustále poměřovat v kontextu s platnými zákony a ostatními právními předpisy.
2. Působnost přenesenou, delegovanou
   Jde o záležitosti veřejné správy, které náleží státu, avšak tento je na obec přenesl. Jejich význam přesahuje rámec obce a stát má zájem na ovlivňování jejich výkonu. Pokud zákon svěří obci výkon státní správy, je území obce správním obvodem a orgány obce jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti. Mezi přenesenou působnost patří např. výkon činnosti na úseku územního plánování a stavebního řádu, projednávání přestupků, zajišťování státní správy ochrany ovzduší, sociální zabezpečení atd.

Dle § 10 zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou ve věcech vyjmenovaných pod písmeny a) – d).

V přenesené působnosti obec vykonává záležitosti jiného nositele správy – státu. Rozsah této agendy je dán především přímo zákonem. Zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů, v § 11 zmocňuje radu obce k vydávání právních předpisů v přenesené působnosti, které označuje jako nařízení obce.

Podle současné platné právní úpravy má přenesená působnost vykonávaná obcemi tři stupně:

1. základní rozsah
2. rozsah pověřeného obecního úřadu
3. rozsah obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Organizační struktura

Základním orgánem obce (v našem případě města) je zastupitelstvo města volené občany v přímých volbách a rozhodující ve věcech patřících do samostatné působnosti. Pravomoci zastupitelstva vyjmenovává zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů v hlavě IV, v díle 2 § 84 odst. 2 a v § 85. Tyto činnosti nemůže zastupitelstvo svěřit jinému orgánu obce. Dle § 84 odst. 4) si zastupitelstvo může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti, mimo pravomoci vyhrazené zastupitelstvem volené radě města podle § 102 odst. 2 zák. o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Rada města představuje výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu města.

Starosta
Zákon přiznává postavení orgánu města také starostovi, který je ze své činnosti odpovědný zastupitelstvu města, neboť právě zastupitelstvo starostu a místostarosty volí z řad svých členů. Starosta zastupuje obec navenek a stojí v čele městského úřadu. Zákon o obcích přiznává starostovi tzv. sistační oprávnění, kdy podle § 105 starosta pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

Městský úřad
Ustanovení § 109 zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů stanoví personální složení městského úřadu, který je tvořen starostou, místostarosty, tajemníkem a zaměstnanci města zařazenými do městského úřadu. Městský úřad představuje sídlo výše uvedených orgánů obce a zastřešující složku výkonu správy ve městě. Organizační strukturu úřadu tvoří odbory a oddělení, zřizované radou. V samostatné působnosti úřad plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada a zároveň vytváří podmínky pro jejich činnost. V činnosti pomáhá i výborům a komisím. Zcela jiné je jeho postavení v oblasti přenesené působnosti, kdy úřadu přísluší vykonávat státní správu. Z tohoto pohledu má úřad postavení správního úřadu nadaného pravomocemi výkonné správy, v jejichž plnění je podřízen příslušnému krajskému úřadu.

Městský úřad je pouhým orgánem města bez právní subjektivity. Právnickou osobou, která má způsobilost mít práva a povinnosti je tedy Město Brušperk.

Orgány zastupitelstva města a rady města
Zastupitelstvo města může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které se podílejí na výkonu samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídají zastupitelstvu. Rozhodnutí jaké druhy výborů zastupitelstvo zřídí, ponechává zákon na jeho uvážení, povinně se však zřizují výbory finanční a kontrolní. Rada města může stejným způsobem zřídit jako své orgány komise.

Tajemník
Je podle § 110 zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů zaměstnancem obce a zároveň má postavení vedoucího úřadu podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Tajemník je za plnění úkolů městského úřadu jak v oblasti samostatné působnosti, tak v oblasti přenesené působnosti, odpovědný starostovi a při zasedání zastupitelstva a rady má poradní hlas.