Česky
Ve jménu Páně amen. Aby to, co se v určitý čas událo, zároveň časem nedoznalo úhony, bývá často svěřováno nesmrtelnosti písmen. Známo buď tedy všem jak přítomným, tak budoucím, že já Bruno, z boží milosti biskup olomouckého kostela, k polepšení svého majetku a ve prospěch svůj a olomouckého kostela jsem se rozhodl zbudovat město, jehož zbudování a vysazení svěřuji svým věrným rychtářům, totiž Bertoldovi, rychtáři ze Staříče, a jeho druhu Jindřichovi, svému rychtáři z Fryčovic, aby tak jako mně město, které jsem nazval Brušperk, zaslíbili, věrně se zavázali vystavět a vykázat sídla. Já pak jim v náhradu prací, které vynaložili při budování města, a za jejich věrné služby, které jsem vždy bedlivě pozoroval, věnuji každý šestý svobodný dům kromě dvou svobodných domů, které budou zvlášť s ostatními svobodně držet. Věnuji též těmto svým věrným jeden mlýn se dvěma koly, aby ho tito i jejich potomci natrvalo drželi jako svobodný. Přidávám též těmto svým věrným a jejich potomkům jednu lázeň ke svobodnému držení. Budou pak tito věrní moji rychtáři a jejich potomci držet do budoucna svobodně čtyři svobodné masné krámy, čtyři svobodné krámy, v nichž se prodává chléb, a čtyři svobodné krámy, v nichž se prodávají boty. Mimo to jim prokazuji velikou milost, aby ve vsi ležící při tomto městě, kterou založí, drželi každý šestý svobodný lán a svobodný mlýn s jedním mlýnským složením. Moji měšťané budou mít též v držení pro pasení svého dobytka dva svobodné lány a sousední ves bude mít rovněž k pasení jeden svobodný lán. Mimo to chci, aby tomuto mému městu, totiž Brušperku, všechny sousední vesnice, to jest Staříč, Fryčovice, Stará Ves a Paskov, i jestliže může být ještě něco ve výše řečených hranicích vysazeno, povinně ve vyšším soudnictví podléhaly, to jest za vraždu, za cizoložství, za krádež i za jednotlivá provinění, za něž vsi obvykle jakémukoliv městu podléhají, protože ve vsích nemůže být vynášen rozsudek za zranění nebo za cokoliv závažnějšího. Aby však často řečení moji rychtáři tím věrněji usilovali o vybudování tohoto města, uděluji jim a všem měšťanům magdeburské právo. Dávám též výše řečeným mým rychtářům každý třetí denár ze všech soudních pokut. Uděluji též výše řečenému svému městu a měšťanům v něm bydlícím na dobu dvanácti let svobodu, sousedící pak vesnici svobodu na dobu šestnácti let. Po uplynutí těchto svobodných dvanácti let chci, aby z každého domu ve městě byli povinni odvádět šest peněz; ze vsi pak po uplynutí svobody tolik, co se obvykle z ostatních vsí odvádí. Mimo to, jak jsem slíbil, závazně zaručuji, že mým měšťanům bude magdeburské právo vykládáno podle Opavy. Nadto jenom Bertoldovi, mému rychtáři, uděluji do svobodného držení pozemek, ležící svobodně při mém městě. A aby toto obdarování setrvalo trvale a ve stavu vždy neporušeném, odevzdal jsem tuto listinu pod ochranu své pečeti, stvrzenou svědectvím prostředníků, kteří byli přítomni tomuto obdarování, když se dálo, jejichž jména se tímto způsobem uvádějí: pan Herbord číšník, pan Henning jeho syn, pan Konrád jeho syn, pan Dětřich de Hell, pan Bruno de Spenthoven a ostatní důvěryhodní lidé. Stalo se to ve Ketři léta Páně MCCLXIX ve dne svatého Mikuláše.
