Město Brušperk
Město Brušperk
Město Brušperk
Město Brušperk

Historie budovy

Svou dnešní podobu získala budova Národního domu (č.p. 9) po přestavbě v roce 1871. Původně byl jako první Národní dům svého druhu na Moravě založen ke kulturním účelům, následně byl ale využíván i jinak. V přízemí byla například hospoda, restaurace, prodejna galanterie, holičství a kadeřnictví. V prvním podlaží se zase nacházela záložna a místnost hasičů. Sál ve druhém podlaží byl využíván členy katolické sportovní organizace Orel ke cvičení a konání divadelních představení. Během padesátých let byla v domě umístěna pletárna, jejíž těžké stroje dům značně poškodily. Další majitel, Tonak Nový Jičín, v něm následně zřídil sklad klobouků. V devadesátých letech se nakonec majitelem stalo město Brušperk, které zde zřídilo Galerii a Památník Vojtěcha Martínka. Zároveň byl dům  rekonstruován do dnešní podoby.

Z podrobné historie Národního domu Brušperk (autor: Petr Juřák) 

Dům č.p. 9 na brušperském náměstí, kde se nachází Národní dům, koupila v roce 1871 za 4800 zl. místní Občanská záložna. V následujících dvou letech ho nechala přestavět nákladem 7 tisíc zl. Tato neprozíravá finanční politika nakonec zalarmovala i správu záložny, která se rozhodla dům za 12500 zl. prodat. Z připravovaného obchodu ale nakonec sešlo, záložna pod vlivem svých finančních závazků postupně upadala, klesaly její vklady a v roce 1889 došlo k její likvidaci.

V Národním domě byl od doby jeho vzniku provozován nálev piva. 1. července 1877 požádala Matice Národního domu v Brušperku o hostinskou koncesi. Chtěla provozovat nálev kořalky, lihových nápojů, podávat kávu a jiné teplé nápoje, občerstvení, jídlo, provozovat dovolené hry a ubytování cizinců. Jmenovaným zástupcem Matice Národního domu („náměstkem“) byl ustanoven Vincenc Petržilka. Provoz hostince pak Matice Národního domu pronajímala.

V roce 1890 došlo ke sporu několika představitelů vedení města a Národního domu a dosavadního nájemce Františka Martínka. Starosta Vincenc Petržilka a předseda Matice Národního domu Valentin Rozací požádali Okresní hejtmanství v Místku o schválení nového nájemce Kristiána Skřépka. Na to reagoval František Martínek dopisem z 2. května 1890, ve kterém uvedl, že se Matice Národního domu už dávno rozpadla. Její jméno podle něj užívá neoprávněně sdružení akcionářů, které pak vzniklo, a to jen proto, aby mohlo nadále provozovat hostinskou koncesi. Neopomněl zdůraznit, že Matice Národního domu uváděla, že nemá žádné peníze a tudíž neplatila ani daně. Ve stejném stylu psal i Roman Doležil, který se ve stejný den obrátil na Okresní četnické velitelství v Místku. Uvedl, že hostinská koncese je užívána neoprávněně. Po těchto udáních se rozjela přímo horečná aktivita podílníků Národního domu. Předseda Matice Valentin Rozací oznámil dopisem z 5. června 1890 na Okresní hejtmanství v Místku, že se 29. června 1890 bude konat valná hromada členů, na které má být zvolen nový výbor a navrženy změny stanov. Starosta města Vincenc Petržilka zase na dotaz ohledně Národního domu uvedl, že ten sice patří akcionářům, ale že to je už od doby, kdy spolek Matice Národního domu ještě existoval.

Dne 6. června 1890 se konal výslech několika osob na Okresním hejtmanství v Místku. František Martínek do protokolu uvedl, že podle něj žádná Matice Národního domu neexistuje, protože když s ním byla v roce 1887 uzavírána nájemní smlouva, za pronajimatele vystupoval spolek akcionářů Národního domu a ne Matice.Totéž tvrdil i Roman Doležil, naopak Valentin Rozací uvedl, že Matice nadále existuje, on je její předsedou a každoročně svolával valné hromady jejich členů. Účastnilo se jich sice málo členů, to ale bylo způsobeno tím, že mnozí členové už v Brušperku nebydleli. Uvedl také, že termíny konání valných hromad nikdy na Okresní hejtmanství v Místku neohlašoval. 7. června 1890 poslal Valentin Rozací na Okresní hejtmanství v Místku dopis, ve kterém popsal historii vzniku Matice Národního domu v Brušperku a uvedl seznam jejich členů. Napsal, že při snaze zachránit Národní dům pro národní a společenské aktivity se jeho skutečná cena rozdělila na 100 dílů, které si pak koupili brušperští obyvatelé. Někdo si koupil jeden díl, někdo více dílů. Matice Národního domu tehdy koupila 9 dílů s tím, že se jí do budoucna podaří získat další podíly, ať už dary nebo koupí. Napsal také, že činnost Matice byla prozatím zastavena a že to bylo již dříve zasláno do Místku na hejtmanství. V roce 1890 ale došlo k obnovení její činnosti, mnozí členové už zaplatili příspěvky. Podle Rozacího žádný spolek akcionářů neexistovala neexistuje, Národní dům má jenom více spolumajitelů, kteří si zvolili Vincence Petržilku jako správce. Ten pak jejich jménem a s jejich souhlasem hostinské místnosti pronajímal. Proto nevidí důvod, proč by se mělo Okresní hejtmanství v Místku ještě celou věcí zabývat, když vše takto řádně osvětlil. Do celé záležitosti se ale vložilo na základě anonymního udaní také Finanční ředitelství v Olomouci. V tomto anonymu z 26. května 1890 se uvádělo, že někteří členové Matice už dávno zemřeli, přesto figurují jako podílníci, Matice nevyvíjí činnost a neplatila daně a vymlouvala se, že nemá žádné jmění, přesto vlastní 9 podílů na Národním domě a má příjem z provozování hostinské koncese. Anonym žádal, aby byly akcie po zemřelých připsány jejich současným vlastníkům, aby byly vymoženy nedoplatky daní Matice, zrušena hostinská koncese a viníci, kteří až dosud provozovali tuto koncesi na jméno zaniklé Matice, byli potrestáni.

Přesto všechno si vedení obnovené Matice Národního domu prosadilo svou. Nájemcem se nakonec stal Kristián Skřépek. Ten měl ale později problémy se zákonem, koncesi neužíval tak, jak měl. 17. září 1891 byl na výslechu na Okresním hejtmanství v Místku, kde do protokolu uvedl, že pronájem s ním uzavřel Vincenc Petržilka, který mu také dodával nápoje. Byl odsouzen k pokutě 5 zl, v případě nezaplacení k trestu 24 hodin vězení, pro neoprávněné provozování hostinské koncese.

Dopisem z 22. listopadu 1891 oznámila Matice Národního domu na Okresní hejtmanství v Místku svůj záměr pronajmout hostinskou živnost Aloisi Krejčímu, dosavadnímu obuvníku a obchodníku s kůžemi. Ten se stal nájemcem od 1. ledna 1892 a brzy dostal do sporu s jinými obyvateli města. Celá pře pak byla řešena na Okresním hejtmanství v Místku, kde proběhl 9. listopadu 1892 výslech zúčastněných osob. Krejčí uvedl, že bylo už 11 hodin v noci a v hostinci pořád byli hosté. Vyzval je proto, aby odešli, požádal také obecního strážníka, aby učinil totéž. Hosté, František Červenka, Karel Seltenreich, František Scheffer a Jan Konečný, ale výzvy neuposlechli a zůstali v hostinci i nadále sedět. Událost se stala 17. září 1892. Karel Seltenreich, František Scheffer a Jan Konečný uvedli, že je sice pravda, že tam v inkriminovaný den seděli, pravdou ale nebylo, že by je k odchodu vyzýval i obecní strážník. Také sdělili, že Krejčího neposlechli, protože je k tomu vyzval František Červenka. Krejčí byl odsouzen k pokutě 3 zl. pro přestupek proti policejní hodině. Odvolal se k Moravskému místodržitelství v Brně, kde uváděl, že Okresní hejtmanství v Místku nebylo oprávněno ho vyslýchat a soudit, protože tyto záležitosti patří do kompetence obecního představenstva v Brušperku. Uvedl také, že se ničeho zlého nedopustil, hostinec zamkl, nic jim nepodával ani k jídlu ani k pití, zhasl světlo a jen čekal až odejdou, což oni učinit nechtěli. Jeho odvolání ale vyhověno nebylo a byl upozorněn na to, aby se takových přestupků pro příště vyvaroval.

Další stížnost na provoz Národního domu byla v roce 1895. 21. května 1895 poslalo Okresní hejtmanství v Místku dotaz na představenstvo města Brušperku, jestli je pravda, že divadelní místnost a střecha nad ní je velmi chatrná a hrozí zřícením, v přízemí že údajně není ani záchod nebo žumpa a používá se jen dřevěný žlábek. Ten prý je navíc jen 4 kroky od výčepu a na místě, kolem kterého chodí návštěvníci divadla a hostince. A hned vedle toho prý má hostinský naražené pivo, což je v rozporu s hygienickými pravidly. V tomto případě se pravděpodobně jednalo o spory mezi Jednotou divadelních ochotníků – THALIE, která v Národním domě původně hrála a pak se musela přesunout jinam, a konzervativním vedením Národního domu. Na to narážel i starosta Vincenc Petržilka, který v dopise Okresnímu hejtmanství v Místku z 29. května 1895 odpovídal, že nespokojenec je z THALIE, který závidí velkou návštěvnost v Národním domě oproti představením Jednoty divadelních ochotníků, která se konají kdovíkde. Uvedl, že místnost, kde se konají představení, je v dobrém stavu, střecha nad ní je teprve 4 roky stará, a že by v přízemí nebyl ani záchod nebo žumpa není pravda, natož aby tam byl jen jakýsi dřevěný žlábek. Ten tam sice kdysi chvíli byl, ale teď už je nahrazen kovovým a vše je vycementováno. Navíc se teď staví zeď, která oddělí tento záchodový koutek od ostatních místností.

Dne 22. ledna 1898 požádal tehdejší předseda Matice František Palkovský Okresní hejtmanství v Místku o schválení nového nájemce, kterým se stal Rudolf Cigánek. 1. října 1901 se novým nájemcem stal Augustin Cigánek, od 1. ledna 1910 byl novým nájemcem Augustin Chamrád, od 1. října 1924 František Hladný, kterého od 1. ledna 1925 zastupoval Vladimír Hladný, od 1. dubna 1928 byl nájemcem František Vantuch, od 1. ledna 1933 František Janečka a po jeho smrti v roce 1944 se novým nájemcem stala vdova Božena Janečková.

O MĚSTĚ

Rychlý kontakt

Městský úřad Brušperk
K Náměstí 22
739 44 Brušperk

Tel: 591 144 451
E-mail:
urad@brusperk-mesto.cz

IČ: 00296538
DIČ: CZ00296538

Č. účtu: 190526977/0300
Datová schránka: 37cbe8h

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Předpověď počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
slabý déšť 14 °C 9 °C
pátek 29. 3. slabý déšť 16/5 °C
sobota 30. 3. jasno 21/10 °C
neděle 31. 3. slabý déšť 20/15 °C

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1
1
2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Březen - za kamna vlezem.

Pranostika na akt. den

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.